Osmnáctka..
už číslo dveří napovídá,
že za těmito dveřmi bydlí mládí.
Ano,
mládí nespoutané, nevybouřené
a taky někdy pěkně hlučné.
Duc, duc pronikne i přes tyto krásné dveře
ze kterých se ozývají hlučné, dunivé zvuky.
Bydlí tu Dan a Táňa.
Nejsou manželé.
Žijí na hromádce, na psí knížku
nebo jak se to říká..
Druh, družka už je dneska asi zastaralé
nebo spíš se to nehodí k tomu mládí.
Přítel a jeho přítelkyně..
Klíčí tu láska..
Klíčí tu možná krásný vztah..
Tak raději obloukem od dveří..
tady se totiž zatím musí jen pomalinku, polehoučku našlapovat,
aby jednou za těmi dveřmi
vzniklo něco úžasného..
léto to asi nebude..
Jen se možná dunivé zvuky
přemění v dětský pláč
a v dětský smích..
to ale bude jen a jen v jejich režii..
a já se nechám překvapit..
Žádné komentáře:
Okomentovat