Skoro každé dveře
otevírají nějaký příběh..
Někam vedou,
někdo jimi prochází..
Tyto nejsou výjimkou..
Za těmito dveřmi se nebydlí,
za těmito dveřmi je úřad.
Dva úředníci...
veselý, hovorný pan Vošvrda
a neustále naštvaný,tichý pan Ptáček.
Kolegové, kteří si vůbec nerozumí.
Pan Vošvrda neustále vymýšlí nová a nová témata k hovoru.
Pan Ptáček zamručí a nereaguje.
Vůbec na nic.
Jakoby každý mluvil jinou řečí.
Panu Ptáčkovi pan Vošvrda vyloženě vadí..
S otevřenou náručí přijímá každého klienta,
s každým se ihned dá do řeči,
laškuje, špásuje, žertuje.
Během chvíle zaplní celou kancelář jeho hurónský smích,
který je nakažlivý.
Ne však pro pana Ptáčka.
U pana Ptáčka se nikdo nesměje,
nikdo se ani neusmívá.
U pana Ptáčka jsou klienti tišší, rozvážní,
jednání probíhá klidně a důstojně.
Tak, jak to má, podle pana Ptáčka u jednání být.
V životě si přeje pouze jediné - klid.
-----
Do léta se těmito dveřmi rozhodně nevchází.
Je tu sice dusno jako v parném létě,
ale důvod je naprosto jiný.
Žádné komentáře:
Okomentovat