DVEŘE SEDMNÁCTÉ

 Dveře do útulna..

Učitelka Jára Smutná není smutná, i když by mohla být.

Je totiž již pátým rokem vdovou.

Nejdříve byla nešťastná a opravdu smutná,

ale čas umí i hladit 

a jí po čase vyhladil i vrásky.

Dnes je už zase šťastná.

Ne snad proto, že by měla jiného muže.

Ona si jen plní své sny.

Natřela si domek,

všude nasázela kytičky

a začala se radovat z maličkostí

na které kdysi neměla čas.

Má smysl pro všechno krásné,

i proto kdysi začala studovat výtvarku.

Roky učila na střední 

a nakonec přešla do Lidušky.

Ta práce ji naplňuje.

Všechno se v tom odráží..

Jára se doslova "obalená" kamarádkami.

Nejdříve to byly pravidelné pondělní dýchánky,

které nakonec byly i ve středu, pak v pátek 

a mnohdy i v neděli.

Kamarádky k ní chodí rády.

Vždyť už jsem psala, 

za dveřmi je útulno, veselo  a ještě..?

Víte, že lepší bábovku neumí nikdo široko daleko?

Že její koláčky se rozplývají na jazyku?

Perník je lahodný 

a štrúdl ?

Tak ten je přímo famózní..

Jára peče s láskou..

Za dveřmi je teplo,

ale dveře do léta to nejsou..